Česká republika

Whistleblowing

V souvislosti s tématem compliance leží v současné době v českém parlamentu návrh. Jedná se o návrh zákona na ochranu whistleblowerů, který poslanci poprvé začali projednávat 28. 6. 2016. Již předtím se k návrhu vyjádřila vláda v tom smyslu, že podle jejího legislativního plánu na rok 2016 má sama takový návrh podat. Platnost tohoto zákona je tedy zatím v nedohlednu.

Návrh zákona předpokládá statut tzv. „chráněného oznamovatele“, který ohlásí u příslušného úřadu trestný čin a získá přitom rozhodnutím příslušného státního zástupce ochranu.

Ochrana může být přiznána zaměstnanci ze soukromého sektoru nebo státnímu zaměstnanci, který oznámí příslušnému úřadu určité trestné činy uvedené vnávrhu zákona. Ze strany vlády zaznívá kritika toho, že byl předložen omezený katalog trestných činů, u nichž však není vystižena jejich závažnost a nejsou obsaženy ani žádné správní delikty.

Statut ochrany znamená, že:

  • zaměstnavatel smí zahájit právní úkony vůči chráněnému oznamovateli pouze se souhlasem krajského úřadu práce;
  • Ministerstvo financí na žádost chráněného oznamovatele přizná náhradu za ztrátu příjmu a nemateriální majetkové škody až do výše 100000 Kč

Trestní odpovědnost právnických osob

1. prosince 2016 nabude účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ta zavádí pro společnosti nový důvod pro zbavení viny. Trestní odpovědnost nemusí nastat, jestliže právnická osoba vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby trestnému činu zabránila, zejména zřízením příslušného kontrolního systému společnosti. Otázku, jaký tento kontrolní systém musí být, aby měl osvobozující účinek, bude s konečnou platností rozhodovat teprve soudní moc.


Základní nařízení EU o ochraně dat

Před nedávnou dobou bylo také zveřejněno konečné znění základního nařízení EU o ochraně dat (nařízení EU č. 2016/679), které od r. 2018 předpokládá v oblasti ochrany dat nové povinnosti. Společnost budou – kromě jiného – od 24. května 2018 muset:

  • při více než 250 zaměstnancích jmenovat osobu pověřenou ochranou dat;
  • porušení ochrany osobních dat ohlásit příslušnému dozorčímu úřadu bez prodlení a pokud možno do 72 hodin po zjištění takového porušení;
  • u určitého způsobu zpracování, zejména při použití nových technologií, které vzhledem ke svému druhu, rozsahu, okolnostem a účelu zpracování představují výhledově vysoké riziko ohrožení práv a svobod fyzických osob provést odhad důsledků na ochranu dat.